Peťan: Dělič je spíše vhodné počítat na konkrétní zátěž, jinak napětí není stabilní. Spočítej si nezatížený dělič a třeba s odběrem 100 mA. Uvidíš jak se ti budou odpory lišit. V případě, že nevíš jaká bude zátěž, doporučuji použít stabilizátor – třeba 7805, nebo spínaný. Samozřejmě záleží na použití.

schéma se mi nedaří načíst. obvykle se to však řeší tak, že poměr jednotlivých výstupních napětí je pevně dán hardwarově (např. odbočkama výstupního trafa) a jako referencní napětí se bere jen jedna hodnota kterou výrobce považuje za nejpodstatnější (u starší logiki to bylo 5V a proto jsou například AT a ATX zdroje právě reulovávy od této hodnoty). Zpětná vazba je poté buď přímo přivedena na vnitřní komparátor regulétoru, nebo jde na optočlen pro galvanické oddělení primáru (kde se nalézá řídící část) a sekundáru. Zde je často ještě využíván zdroj referenčního napětí jako třeba TL431 oproti kterému se výstup provnává. a řídící logika tak už jen dostává informace typu „přidej“/“uber“

No pokud zajistíš konstantní odběr spotřebiče tak máš samozřejmě pravdu. JENŽE, ona v podstatě ani obyčejná žárovka nemá stejný odpor po celou dobu (i když se tomu dost blíží a proto se v tomto zapojení taktéž používá). Další příklad kde se to běžně používý a většina lidí si ani neuvědomuje že jde v podstatě o dělič, je obyčejný předřadný odpor před ledkou, či zenerkou. Dále se toho často využívá také pro tepelné odlechčení lineárních stabilizátorů, kde se část výkonnové ztráty přenáší z aktivního prvku (stabilizátor/tranzistor) na předřadný odpor. Pokud však potřebuješ spolehlivě zabezpečit napěťové úrovně na výstupu, tak se prostě bez pevně daného poměru (R1 ku R2) neobejdeš. samozřejmě se to nepoužívá pro napájení spotřebičů v klasickém slova smyslu ale slovem zátěž je zde myšlen například vstup mikrokontroléru, OZ, logických obvodů a tak podobně. Používá se to nejčastěji právě v jednoduchých převodnících logické úrovně. oproti například odporu se zenerkou je to spolehlivější a hlavně rychlejší (jak jistě víš ze školy dioda ve skutečnosti nevede okamžitě ale potřebuje určitý přechodový čas). Zkráceně řečeno. Při návrhu děliče musís již předem vědět jak ho chceš zatěživat a podle toho zvolit jeho hodnoty (jde především o rozdíl výstupního napětí v zatíženém/nezatíženém stavu). Klidový proud děličem však musí být vždy podstatně větší, nežli proud kterým jej chceš zatížit.