Bojler je velice jednoduché zařízení, ale jeho nesprávná funkčnost, nebo úplná nefunkčnost dokáže pěkně potrápit. Zvlášť, když porucha nastane v nevhodnou chvíli. Bojler je tlaková nádoba a i když správnou funkci hlídá hned několik zařízení, stačí souhra náhod a z bojleru se může stát velice nebezpečné a smrtící zařízení.
Pokud vám bojler neohřívá vodu, lupe v něm, ukapává, nebo protéká ventil u bojleru, jste tu správně…
Je tedy nezbytné, aby byl pravidelně kontrolován pojistný ventil! Tento článek neslouží jako návod na svépomocné opravy, ale k pochopení funkce samotného ohřívače. Vždy je nutné dodržovat návod k instalaci a údržbě. Veškeré opravy musí být vždy svěřeny odbornému servisu!
- Jak je to s tím HDOčkem a kdy jde „noční proud“? Koukněte na článek HDO a noční proud – jak to vlastně funguje?
- Další odkazy na podobné články naleznete v kategorii Elektronika.
- Tlaková nádoba
- Anodová tyč
- Topná spirála/topné těleso
- Termostat a tepelná pojistka
- Pojistný ventil
- Indikátor teploty
- Spínání bojleru
- Možné poruchy a jejich řešení
- Video z výroby bojlerů Dražice
Bojler (elektrický ohřívač vody) slouží k ohřevu teplé užitkové vody (TUV). Jedná se o nerezovou, nebo ocelovou nádobu zevnitř opatřenou většinou smaltem, který zabraňuje korozi. Uvnitř nádoby je topné těleso, jímka na termostat a tepelnou pojistku, přívod a vývod vody a často anodová tyč. Celá nádoba je obalena v tepelné izolaci. Dříve používaná skelná vata je dnes téměř výhradně nahrazena polyuretanovou pěnou. Přívod do bojleru je vybaven uzavíratelným kohoutem, nebo kulovým ventilem, za nímž je zapojen pojistný ventil. Mezi pojistným ventilem a bojlerem nesmí být žádný uzávěr!
Pokud je vytápění objektu realizováno kotlem na tuhá paliva, bývá často použit tzv. kombinovaný bojler. Tento typ bojleru má uvnitř spirálu z trubky, který slouží jako tepelný výměník. Topná voda je přiváděna do bojleru a ohřívá užitkovou vodu místo elektřiny*.
Dnes je klasický elektrický bojler nahrazován různými smart bojlery, které mají elektronický termostat a dokáží teplotu vody v průběhu dne měnit, aby docházelo k úsporám elektrické energie. Dále existují „bojlery“ s vestavěným tepelným čerpadlem, které čerpají teplo ze svého okolí a tím spotřebují výrazně méně elektřiny na svůj provoz.
S rozmachem domácích FVE se na trhu objevují bojlery, které mají dvě vestavěné spirály a dva nezávislé termostaty. Jeden pro standardní ohřev ze sítě, druhý pro ohřev z FVE („bojlerová fotovoltaika“, „fotovoltaika na ohřev vody“). Výhodou je možnost kombinovat výkony obou zdrojů zároveň – tedy částečně ohřívat vodu proudem ze sítě i FVE. Pokud je však osazena standardní FVE s propojením se sítí, je vhodnější variantou použít některý z vytěžovačů fotovoltaiky pro dosažení co největších úspor. Lze pak použít standardní a jednoduchý bojler.
Tlaková nádoba
Samotný bojler je tepelnou izolací izolovaná ocelová tlaková nádoba. Nádoba má dvě připojovací armatury. Jedna na teplou a jedna na studenou vodu. Přívod a vývod z bojleru není možné přehodit. Přívod je koncipován tak, že je přívodní trubka zavedena pouze kousek do spodní části bojleru. Navíc je opatřena „krytem“, který zabezpečuje, aby se přivedená studená voda nemíchala s tepou vodou v horní části bojleru. Teplá voda je odváděna až z horní části bojleru (teplá voda se drží nahoře) dlouhou trubkou až k výtokové armatuře.
Bojler může být buď v provedení na výšku, nebo ležatý. V na výšku namontovaném bojleru je lepší rozložení vody (studená je dál od teplé) a nedochází k tak velkému míchání vody. Tento typ bojlerů je všeobecně používanější.
Pokud je vývodní trubka poškozena (bývá z plastu, takže může dojít i k jejímu úplnému rozpadnutí) nemusí být teplá voda nasávána až z horní části bojleru. Výsledek se projevuje tak, že lze z bojleru dostat pouze malé množství teplé vody = po chvíli teče studená. Podobná situace nastane, pokud je v bojleru velké množství usazenin (záleží na tvrdosti vody) – při napouštění studené vody probíhá k velkému víření vody uvnitř bojleru. Voda pak po chvíli teče spíše vlažná. Po nějaké době může zase vytékat teplá voda.
Anodová tyč
Uvnitř bojleru je dále tzv. anodová tyč/hořčíková anoda/obětované elektroda apod. Anodová tyč slouží k omezení tzv. elektrochemické koroze. Ta vzniká na rozhraní dvou rozdílných kovů. Anoda je záměrně vyrobena z takového kovu (Mg, Al, …), který se „rozpouští“ lépe a dříve než zbylé části. Z principu je tedy jasné, že se elektroda opotřebovává a je tedy nutné kontrolovat její stav a jednou za čas ji vyměnit. Životnost anody je závislá a jejím typu na kvalitě vody. Běžná údržba by se měla provádět alespoň jednou za rok. Pokud velikost elektrody klesne cca na polovinu, je nutná její výměna.
U bojleru by se tedy měla provádět pravidelná kontrola spojená s vyčistěním nádoby od usazenin.
Náhradní anodové tyče je možné zakoupit např. na webu nadeta.cz
Topná spirála/topné těleso
Bojlery bývají vybaveny topným tělesem buď v provedením suchém, nebo „mokrém“. Bojlery pro ohřev pomocí fotovoltaického systému mohou být vybaveni dvěma spirálami – jedna je napájena z distribuční sítě, druhá je napájená z FV systému. Výhodou je, že obě spirály jsou vůči sobě izolované a tedy zcela nezávislé. Obě spirály mohou topit zároveň a není nutné žádné další přepínání bojleru síť/FVE. Zdvojený je i termostat a tepelná pojistka (viz odstavce níže).
Suché těleso je topné těleso složené z keramických článků a odporového drátu. Toto těleso je umístěno v ocelové jímce, je tedy snadná jeho výměna – není třeba vypouštět bojler. Ocelová jímka netrpí elektrokorozí.
Běžné topné těleso (většinou se neoznačuje jako „mokré“) je přímo umístěno ve vodě na dně bojleru. Je často provedeno z nerezu, nebo mědi. Při kontaktu tělesa a nádoby bojleru může vznikat elektrokoroze (viz výše), proto je nutné těleso uzemnit přes rezistor (vyrovnání elektrického potenciálu) a mít v bojleru funkční anodovou tyč. Těleso je v přímém kontaktu s vodou, kvůli velké povrchové teplotě se na něm ukládá velké množství usazenin (záleží samozřejmě na tvrdosti vody).
Pokud se na topném tělese usadí velké množství usazenin má teplo ze spirály problém pronikat do vody. Potom se těleso lokálně přehřívá. Tento stav jde poznat „praskáním“ uvnitř bojleru při ohřívání vody. Někdy jde o docela hlučné rány. Může samozřejmě dojít k přehřátí tělesa a jeho poškození. Když se kolem spirály usadí hodně kamence může dojít i k poškození jímky termostatu a tepelné pojistky – kamenec může jímku ohnout, ta se muže dotknout spirály a potom často vypínat tepelná pojistka. Nebo naopak – jímka se velkým množství kamence odizoluje od teplé vody a termostat pak vypíná později.
Náhradní topné těleso je možné zakoupit na webu nadeta.cz. Je možné si nechat vyrobit i topné těleso na zakázku. Mají suché i „mokré“ typy, případně i modely s vestavěným termostatem.
Termostat a tepelná pojistka
Tyto dvě součástky regulují teplotu vody v bojleru. Kolečko, kterým se reguluje teplota vody je spojeno s termostatem. U většiny bejlerů se jedná o obyčejný kapilárový termostat. V jímce je umístěna tzv. kapilára, což je nádobka s kapalinou spojená tenkou trubičkou (kapilárou) s měchem uvnitř termostatu. Vyšší teplota způsobí roztažení kapaliny a „nafouknutí“ měchu. Ten přes mechanické táhlo rozpojí elektrický obvod spirály. Novější bojlery mívají elektronicky řízenou teplotu (různé „inteligence“, časové programy, apod.), pak je místo obyčejného termostatu bojler vybaven deskou s elektronikou. Teplota nastavitelná na termostatu bývá okolo 5 °C (nezámrzná teplota) až 80 °C.
Další důležitou částí je tepelná pojistka. Většinou se jedná o velmi podobnou součástku jako je termostat. Na rozdíl od termostatu má však pevně nastavenou vypínací teplotu, vypnutí je trvalé (po vypnutí musí být restartována tlačítkem) a měla by být spolehlivější, protože odpíná oba póly topné spirály. Pokud teplota vody dosáhne nad určitou mez (většinou okolo 95 °C) pojistka odpojí napájení. Tepelná pojistka má vždy vypínací teplotu vyšší než je maximální teplota nastavitelná na termostatu. Nikdy však nesmí přesáhnout 100 °C, kdy už dochází k varu vody.
Některá topná tělesa mají tepelnou pojistku vestavěnou – ve spodní části bojleru pak je pouze samostatný termostat jehož vodiče vedou přímo do tělesa. Na spodní straně topného tělesa pak je tlačítko (nebo dírka) většinou označená popiskem „R“, nebo RESET. Po stisknutí by mělo být slyšet slabé cvaknutí – pojistka by se měla restartovat.
Pokud by termostat selhal a teplota vody by stoupla nad vypínací teplotu tepelné pojistky vypne i ta. Bojler přestane trvale topit. Je nutné zkontrolovat stav bojleru, zejména stav termostatu a i tepelné pojistku. Po kontrole se může tepelná pojistka restartovat. POZOR! Důležité je vždy postupovat podle návodu k ohřívači! A cokoliv provádět s vypnutým elektrickým přívodem – elektrické části bojleru většinou nebývají nějak extra dobře zakryté.
V případě, že selže i tepelná pojistka, je před bojlerem zapojen pojistný ventil, který by měl přebytečný tlak odpustit.
Pojistný ventil
Pojistný ventil má v podstatě dvě funkce. Jedna je upouštění přebytečného tlaku z bojleru při běžném provozu – při ohřívání vody v bojleru se zvětšuje její objem. V pojistném ventilu je zpětná klapka, která zabezpečuje, aby se voda nevracela z bojleru zpět do vodovodního řádu. Pokud není voda vypouštěna běžnou spotřebou je přebytečný tlak upouštěn pojistným ventilem. Je proto běžné jeho „ukapávání*“ v průběhu ohřívání vody. Ventil má většinou otevírací tlak okolo 0,6 MPa (6 bar).
Pojistné ventily je možné zakoupit na webu nadeta.cz
*Ukapávání při ohřevu vody jde omezit montáží malé expanzní nádoby do okruhu za pojišťovací ventil. Při rozpínání vody při ohřevu se přebytečný tlak natlačí do expanzní nádoby. Ale funkce pojišťovacího ventilu není nijak omezena a při překročení jeho mezního tlaku stejně dochází k jeho otevření.
Druhou a hlavní funkcí je odpuštění přebytečného tlaku v případě selhání termostatu a tepelné pojistky. Tento stav by samozřejmě neměl nastat… Pokud selže termostat i tepelná pojistka bojleru začne se uvnitř tvořit pára o vysokém tlaku. Pokud není pojistný ventil v bezvadném stavu, může dojít k výbuchu bojleru. Tento výbuch je vždy velmi destruktivní záležitost.
Před bojlerem musí být sestava armatur dle ČSN 06 0830. Tedy uzávěr, zkušební kohout, zpětný ventil, pojistný ventil jehož součásti je často i zpětný ventil a vypouštěcí armatura. Další součásti jsou nepovinné. Mezi pojistným ventilem a bojlerem nesmí být žádná uzavírací armatura! Doporučuji pročíst si článek na tzb-info.
Ventil musí být nainstalován tak, aby nemohlo dojít k ucpání/zamrznutí vývodu. Musí být nainstalován přístupný obsluze a ve správné poloze (viz návod). Nikdy nesmí být mezi pojistným ventilem a bojlerem nainstalována uzavírací armatura! Přes sedlo pojistného ventilu se nesmí bojler vypouštět. Je to běžný nešvar – při vypouštění bojleru může dojít k zanesení ventilu usazeninami a tím i trvalému poškození. Většinou má pojistný ventil vypouštěcí zátku (zpětný ventil). Nebo je dobré mezi ventil a bojler umístit T-kus s vypouštěcím kohoutem.
Na obrázku níže lze vidět přívod k bojleru. Ze zdi vystupuje přívod studené vody následovaný uzavíracím kohoutem. Nad ním je pojistný ventil s průhlednou hadičkou, v které lze vidět případnou protékající vodu. Zezadu je na ventilu našroubován zpětný ventil. Jeho vyšroubováním lze bojler vypustit.
Správnou činnost pojistného ventilu je nutné alespoň jednou za měsíc kontrolovat. Je nutné ventil manuálně otevřít (pootočení kolečka, nebo nadzvednutím páčky) a zkontrolovat unikající vodu. Správný postup je vždy popsán v návodu ke konkrétnímu ventilu. Pokud ventil ukapává příliš často, nebo stále, je možné, že je uvnitř nějaká nečistot (často vodní kámen, nebo kus rzi). Je potom nutné ventil několikrát otevřít, aby se nečistoty vyplavily. Pokud tento postup nepomůže je nutné ventil vyměnit.
Indikátor teploty
Záměrně nepíši teploměr, ale indikátor, někdy též nazývaný ukazatel teploty. Většinou se jedná o teploměr bez stupnice. Ukazuje přibližnou teplotu vody v bojleru. Těleso indikátoru není zavedeno přímo do nádoby, ale pouze se opírá o stěnu horní části bojleru – má tedy značné zpoždění. Slouží jako ukazatel, jestli je v bojleru teplá, nebo studená voda. Teplota vody se samozřejmě během vypouštění mění.
S příchodem nových, elektronických termostatů budou tyto indikátory ubývat. V bojleru už je teplotní čidlo a aktuální teplota (nebo zásoba teplé vody) se zobrazuje na displeji.
Spínání bojleru
Běžný bojler není napájen elektrickým proudem 24 hodin denně, ale aktivní pouze v době nízkého tarifu (viz článek HDO a noční proud – jak to vlastně funguje?). Modul HDO a pak následně stykač bojleru úplně odpojuje napájení, takže bojler topí jenom v určitých časových intervalech. Některé bojlery mohou mít stejně, jako např. elektrokotle přímo vstup pro signál HDO a nepotřebují tedy další externí stykač.
Možné poruchy a jejich řešení
Bojler, stejně tak jako každé jiné zařízení se může porouchat. Běžné cena nového bojleru není nikterak zničující, ale i tak lze některé poruchy snadno opravit. Níže naleznete některé možné poruchy, jejich příčiny a řešení:
| Bojler vůbec netopí – nesvítí ani kontrolka na bojleru |
Tato závada může mít několik příčin. Pokud to vezmu směrem od rozvaděče může to být:
|
| Bojler vůbec netopí – kontrolka na bojleru svítí |
| Protože je kontrolka připojena většinou přímo na těleso má tato porucha příčinu většinou ve spáleném tělese. Další variantou je upálený přívod k tělesu – bývá použit faston (tzv. autokonektor), nebo očko. Přívodní vodiče musí odolávat vysoké teplotě. |
| I když bojer topí, jde z něho pouze vlažná voda |
|
| Při ohřívání bliká kontrolka ohřívání, z bojleru se ozývá prskání/bzučení |
| V tomto případě může být problém v bojleru – povolený kontakt, poškozený termostat, případně poškozená tepelná pojistka. Často bývá vyhřátý konektor na spirále, nebo na termostatu (obvykle konektor faston). Tato závada je nebezpečná – může dojít k spálení vodiče a poškození, případně zapálení ohřívače. Na druhou stranu, porucha může být i před samotným ohřívačem – povolené vodiče ve svorkovnici, v jističi apod. Tato porucha si žádá zásah elektrikáře. |
| Při ohřívání vody jdou z bojleru rány |
| Pokud je těleso zaneseno větší vrstvou kamence dochází na povrchu tělesa k lokálnímu přehřívání. Je to podobné, jako u rychlovarné konvice. Tam je poměrně velký výkon vyzářen na malém prostoru a tak se voda v kontaktu s tělesem dostává do varu i když je ještě poměrně chladná. Bubliny páry potom vytváří hluk. Jediná možnost je vyčistit těleso od nánosu usazenin. |
| Z pojišťovacího ventilu vytéká voda |
| Občasné vytékání vody z pojišťovacího ventilu je běžné. Voda se při zahřívání v bojleru roztahuje a přebytečný tlak musí někam utéct. Pokud není z bojleru běžný odběr vody, voda vytéká přes pojišťovací ventil. Pokud však voda protéká stále a soustavně, je s největší pravděpodobností v sedle ventilu nějaká nečistota. Často se jedná o usazeniny. Otočením ovladače ventilu (viz návod) lze tyto nečistoty odstranit. V případě, že toto nepomůže je další možnost výměna ventilu a kontrola tlaku v řádu (pokud je tlak v řádu větší než otevírací tlak ventilu je nutné osadit redukční ventil).K zamezení vytékání vody pojišťovacím ventilem vlivem roztažnosti vody se montuje poblíž bojleru expanzní nádoba, která tlak vyrovnává. |
| Bojler funguje, ale ukapává z něho voda |
| Nejčastější příčinou je proreznutí nádoby ohřívače, nebo poškození těsnění. Pokud voda vytéká jakoby z izolace je poškozená nádoba a bojler bude nutné vyměnit. Pokud voda vytéká okolo hrdla bojleru, je nutné vyměnit těsnění – u toho samozřejmě zkontrolovat vnitřek nádoby a případně vyměnit vypouštěcí trubku a anodovou tyč.U bojleru Dražice OKCE jsem se setkal s kondenzací vody pod krytem elektroinstalace a jejím následným vytékáním otvorem ve dnu. Po odšroubování krytu voda vyschla a nikde nebyla zjevná příčina úniku vody. Je možné, že se nový bojler musí nechat „zajet“ – těsnění začne 100% těsnit až po nějaké době. |
Níže si můžete prohlédnout pěkné video z výroby bojlerů Dražice.
