Zde by mohla být příčinou věc, kterou tady na stránkách hledám – bojler má dvě tepelná čidla, jedno pro termostat, druhé pro bezpečnostní pojistku.
Ze zakoupeného bojleru na mne vypadl lísteček od výrobce s upozorněním, že nejdřív musí být do příruby zasunuté až na doraz čidlo provozní, k termostatu, a pak teprve bezpečnostní od pojistky. Opačně to prý bude dělat problémy podobného charakteru co popisujete.
No a moje otázka zní, jak ta čidla od sebe poznám, jedno je stříbrné, druhé měděné, vedou k nim dráty, jeden na kolečko termostatu, takže to bude asi to provozní (?), a druhé do krabičky vedle. Bojler je to OKCE 80 z roku 2022.

Peťan: Tato infomrace je i vnávodu. Kapilára od termostatu (ta co přijde výš) vede k termostatu – manuálně se ovládá kolečkem. Druhá kapilára od tepelné pojistky (je na ní pouze červené talčítko) jde níž. Je to kvůli tomu, aby první vypnul termostat a nespínala tepelná pojistka.

Když by teoreticky nebyl uzemneni ten rozvaděč, uzemním samotný bojler pomocí té tyče? Díky za odpověď Tomáš

Peťan: Samotné uzemnění (jak by bylo např. jednou tyčí kvalitní?) by asi nemělo moc smysl, pokud by nebylo dobře provedeno a ostatní věci by nebyly uzemněny. Ono uzemnění není o to to jednoduše napojit na zem, ale vše přivést na stejný potenciál. Když je vše propojeno, tak není rozdíl potenciálů – neteče proud. Mnohem větší význam by mělo osazení proudového chrániče na napájení bojleru. Osobně se myslím, že tady je každá rada na dálku špatná. Osobně bych si na to zavolal elektrikáře a nechal alespoň změřit impedanci smyčky. To napoví mnoho – jak a kam to připojit a nějaký další význam dodatečného zemnění.

Moc děkuji za upřesnění ty vodiče tak zapojim👍… akorát to dodatečné uzemneni by byl právě problém, bojler je v garáži která je od hlavního rozvaděče daleko a v té garáži je hliněná podlaha takže mě napadla ta zemnici tyč. Bude to mít tedy přes tu tyč nějaký efekt? Novou elektriku v plánu mám ale ještě teď přes zimu to musí zůstat takhle. Zatím díky za odpovědi

Peťan: Pokud je vedení dvouvodičové, jedná se o starší síť TN-C. Fáze se připojí standardně na „L“ a PEN vodič (ZŽ) se připojí nejdříve na PE svorku a poté na svorku N. Určitě doporučuji ještě dodatečné pospojení na zemnící svorku bojleru (bývá to šroub na noze bojleru). A to zelenožlutým vodičem průřezu alespoň 2,5 mm2 (lépe 4 mm2) někam na zemnící svorku hlavního rozvaděče (pod rozvaděčem bývá „uzemňovací svorkovnice“). Pokud je elektroinstalace uzemněna, je jakékoliv dodatečné natloukání tyčí apod. zbytečné.
Nejlepší variantou by však bylo přivedení nového „třívodičového“ kabelu přímo z rozvaděče včetně všech ostatních náležitostí (HDO, proudový chránič, vhodné jištění, …)

Peťan: Bohužel, Praha je pro mě dost bokem. A ani nikoho takového neznám. Chvíli jsem přemýšlel co je SCM, ale pak jsem si vzpoměl na tu olepovačku co jsem opravoval. Po pravdě řečeno, ani se nespecializuju na konkrétní stroje. Tohle byl jeden z mnoha.

Díky za odpověď

Petr

Peťan: Myslím, že zvýšenou vlhkostí to začalo, ale taky to může být stářím. Vodiče s konektory jsem v bojlerech měnil už ani nepočítám kolikrát.
Vodiče mají většinou zakončení konektorem faston. A jakmile to jednou zoxiduje, už je problém v nějakém kvalitním kontaktu. Je možné, že to znovu „vyhořelo“ kvůli špatnému kontaktu.

Peťan: Hloubka jímky se dá jednoduše ozkoušet. Po odšroubování krytu jde kapilára termostatu a tepelné pojistky jednoduše vyndat. Délka je cca 30 cm. Ale nikdy jsem to přesně neměřil.
K přehřátí bojleru by ale nemělo dojít – ještě je tu originální termostat a pojistka bojleru. Ty zůstávají zcela funkční i po připojení k AZ routeru. Pokud ne, je to velice hrubá a nebezpečná chyba a rozhodně nedoporučuji takto bojler provozovat!! Čidlo AZ routeru se pak dá použít, aby regulaci teploty prováděl AZ router. Termostat bojleru se nastaví třeba na 65°C a termostat AZ routeru se nastaví na 60°C. Standardně se tedy dohřívá na 60°C, v případě že by to nevypnulo, tak originální termostat bojleru zastaví nahřívání na těch 65°C. Pokud by ten náhodou selhal, tak je tam ještě ta tepelná pojistka. Ideální je čidlo umístit do cca stejné výšky jako je kapilára v bojleru (tedy nejvýše v jímce). Eventálně jde umístit třeba k ukazateli teploty (ale pak to vypíná dříve, protože se nahoře naakumuluje teplá voda). Dá se i jednoduše vyvrtat díra do pláště bojleru a čidlo zastrčit k nádobě pod izolaci.
Regulace AZ routeru jde ozkoušet jednoduše – pokud nemáte čím měřit, tak sledujte kontrolku na bojleru. Když nastouává výkon, tak se kontrolka pomalu rozsvěcí, pohasíná, poblikává atd. Na plný výkon svítí poměrně jasně a trvale.

To, co píše Milan je podstatné. Díky mu za to. Ty ocelové trubky se závitem jsou jen průchodky ke dnu boileru. Jsou z poměrně tvrdého plastu a netěsní vůči těm průchodkám. Pokud tedy napojíte přívod na studenou vodu a nemáte ještě dobře utěsněné a dotažené výstupní potrubí na teplé, začne Vám z té teplé vytékat voda hned, jakmile do boileru nateče jeden nebo dva litry vody. Redukoval jsem přívod i výtok mosaznou obrácenou redukcí a počítal jsem s tím, že při použití fíbrového tuhého těsnění a dotažením té redukce dojde i k utěsnění osazení na konci plastových trubek proti ocelovým průchodkám. Není tomu tak,. Plast je tvrdý a závity na přívodu i na výtoku je proto potřebné utěsnit PTFE páskou, aby byl utěsněn i průnik vody kolem plastových trubek.

Peťan: Toho bych se rozhodně nebál. Expanzní nádoba má provozní teplotu třeba 100 °C. To od topení určitě nedosáhne. A i kdyby, nenapadá mě důvod, proč by byla nějak nebezpečná. Pokud máte nějaké obavy, že to vypadá jako tlaková nádoba, tak rozhodně buďte v klidu. Uvnitř je tlak asi jako v balónku…no, trošku větší, ale určitě žádný terno.