Záleží co je to za tlakový spínač. Ale většinou se dá nakonfigurovat digitální vstup měniče jako startovací vstup (pokud je aktivní, motor jede). Tlakáč potom pouze k tomuto vstupu – pokud je sepnutý, bude foukat, pokud je vypnutý nebude foukat.
Bacha akorát na pojišťovák, aby nedošlo k nějakámu nechtěnými přetlakování 😉

Doporučuju zapojení do Y, tak jak by mělo být a apravit parametry měniče. Odpověděl jsem v předchozím komentáři.

Určitě bych to nepřepojoval. Pokud by někdo nastavil frekvenci 50 Hz, tak by se mohl motor spálit, protože by do něho šlo napětí 400 V. U/f křivku je možné nastavit, aby „nezačínala nulou“. V části „výběr měniče“ je ukázána křivka, včetně modifikace. Řešil jsem třeba motor, který měl z napájení vyvedenou brzdu. Při spouštění se špatně odbržďoval, protože při nízké frekvenci šlo měnší napětí, které nestačilo na to, aby brzda odskočila. Než se to přepojilo tak jak by to mělo správně být (ovládáno externím relé), tak jsem nastavil křivku, aby začínala 100 V. Fungovalo to v pohodě.

Místo režimu U/f je vhodnější vektorový režim. Ten real-time vypočítává a upravuje hodnoty motoru, takže motor má i v nižších otáčkách celkem sílu.
Nakonec, pokud bude motor trvale používaný při takto nízké frekvenci, tak je špatně zvolený motor, nebo chybí převodovka. Motor by měl např. kvůli chlazení pracovat okolo svých jmenovitých otáček.

Děkuji za odpověď.

Děkuji

Díky za odpověď. Takže bude lepší použít brzdný odpor?

Peťan: Myslím si, že pro tento typ zastavování bude vyžadován. V opačné případě si nemyslím, že by mělo dojít k poškozením měniče. Spíš to vyhlásí poruchu. Já jsem k pár měničům dával taky brzdný odpor. Ale to bylo spíš jenom jako pomoc třeba při zastavování velkého ventilátoru – abych o trochu stáhnul čas dotáčení. Nijak jsem to nepočítal a dal tam 100 Ohm, 100 W.
O brždění si můžeš počíst třeba zde: https://library.e.abb.com/public/20be376000f34dd6b9c513580cf56423/Technical_guide_No_8_3AFE64362534_RevC.pdf

Peťan: Podle návodu je v základu nastavena rychlost decelerace (P02.70) na 1 sekundu. Pokud se jedná o vřeteno, kde nejseou velké setrvačné hmoty (ale na druhou stranu zase vysoká rychlost), tak to bude asi pohodě. Moc jsem návod neprohlížel, ale podle všeho se jedná o samostatně nastavitelné zastavení s tím, že je možné nastavit magnetický tok při brždění. Otázkou je jak se to bude chovat v tomto speciálním režimu, ale běžně se měnič chová tak, že když je decelerační rampa moc rychlá, tak vznikne přepětí na meziobvodu a měnič se jakoby odpojí. Motor pak doběhne setrvačností. V tom momentě je dobré použít brzdný odpor.

Peťan: Na začátek upozorním, že se snižujícími se otáčkami klesá točivý moment vřetene. O podobnou aplikaci šlo i ve videích v tomto článku. Většina převodů se odstranila a regulace se řeší změnou otáček motoru. Ale dával se tam pro sichr silnější motor o jednu třídu 0,55 -> 0,75 kW.
Na tohle nemusí být žádný speciální měnič. Záleží, kde bude umístěn, pokud jenom někde na stroji, tak rozhodně doporučuji nějaký s vyšším krytím, aby se do něho nedostával bordel. Mohl by na to vyhovovat třeba typ ODE-3-240041-3F4A, nebo B (B = má ovládací prvky na krytu).
Protože mi je jasné, že půjde o nejnižší cenu za každou cenu 🙂 můžete zkusit měnič KASTE FL350 , nebo lépe typ KASTE FL710. Ten druhý je vektorový a měl by dosahovat lepší regulace motoru při nižších otáčkách. Jsou to obyčejný Čínský měniče, ale teď nedávno jsem jeden použil do mašiny a zdá se v pohodě (akorát ten ventilátor dost hučí). Samozřejmě, tyto typy by měly být umístěny v nějakém vhodném rozvaděči kvůli dostatečnému krytí.
Co se ovládání týče, doporučuji ještě zakoupit ovládací krabičku (mají to tam v příslušenství). Nebudete muset vymýšlet nic vlastního a stejně by to levněji nevyšlo.