Mají-li být řízeny např. otáčky stejnosměrného motoru, jas žárovky apod. musí být měnitelné u napětí (ať už usměrněné, či střídavé). Použití předřadného reostatu by bylo při velkých výkonech nevýhodné pro velké ztráty na jeho odporu.
Při použití tyristorů a triaků může být fáze propustnosti v každé proudové větvi časově omezena a tím je možné výstupní napětí řídit s minimálními ztrátami.
Řízení pomocí tyristorů a triaků je principiálně stejné. U větších výkonů se používají dva tyristory zapojené antiparalelně, neboť má každý tyristor půlperiodu na obnovení závěrné vrstvy a chladnutí. Lze tedy řídit vyšší frekvence i výkony. Triaky je vhodné použít při řízení nižších frekvencí (síť 50 Hz) a nižších výkonů (řádově stovky až tisíce wattů). Schéma jednoduché triakové regulace naleznete v článku Triakový regulátor/triaková regulace.
Při fázovém řízení je tyristor sepnut v určitém okamžiku kladné půlvlny a vypnut při poklesu napětí k nule (poklesu proudu pod úroveň vratného proudu). Zapalovací úhel α udává o kolik je úhel zapálení posunut oproti začátku kladné půlvlny. Při čistě ohmické zátěži protéká zátěží proud od otevření do uzavření tyristoru. Doba průtoku proudu je dána úhlem Θ.
Malá změna proudu báze IB způsobí v tranzistoru velkou změnu proudu kolektoru IC (tranzistor má velké proudové zesílení). Po odpojení proudu IB ihned klesne proud IC do závěrné oblasti.
U tranzistoru zapojeného jako spínač se používají pouze dva stavy: