Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Články publikované v “ELN”

Řízení výkonu pomocí tyristorů a triaků, výkonové spínání, řídící obvody

0
Mají-li být řízeny např. otáčky stejnosměrného motoru, jas žárovky apod. musí být měnitelné u napětí (ať už usměrněné, či střídavé). Použití předřadného reostatu by bylo při velkých výkonech nevýhodné pro velké ztráty na jeho odporu. Při použití tyristorů a triaků může být fáze propustnosti v každé proudové větvi časově omezena a tím je možné výstupní napětí řídit s minimálními ztrátami. Řízení pomocí tyristorů a triaků je principiálně stejné. U větších výkonů se používají dva tyristory zapojené antiparalelně, neboť má každý tyristor půlperiodu na obnovení závěrné vrstvy a chladnutí. Lze tedy řídit vyšší frekvence i výkony. Triaky je vhodné použít při řízení nižších frekvencí (síť 50 Hz) a nižších výkonů (řádově stovky až tisíce wattů). Schéma jednoduché triakové regulace naleznete v článku Triakový regulátor/triaková regulace. Při fázovém řízení je tyristor sepnut v určitém okamžiku kladné půlvlny a vypnut při poklesu napětí k nule (poklesu proudu pod úroveň vratného proudu). Zapalovací úhel α udává o kolik je úhel zapálení posunut oproti začátku kladné půlvlny. Při čistě ohmické zátěži protéká zátěží proud od otevření do uzavření tyristoru. Doba průtoku proudu je dána úhlem Θ.

Logické funkce – AND, NAND, OR, NOR, XOR, NOT, YES, značení, pravdivostní tabulky

6

Logická funkce je funkce, která pro konečný počet vstupních parametrů vrací logické hodnoty. Používá se v oboru teorie řízení a číslicové techniky, v praxi pak například v mikroprocesorové technice. Parametry logické funkce jsou logické proměnné. Pomocí bloků logických funkcí se programuje např. logický modul Logo!, Simatic. Vhodným zapojením různých relé a spínačů lze samozřejmě také reprezentovat logické funkce. Pokud Vás logické funkce zaujaly, navštivte článek Reléové obvody, kde jsou tyto, ale i jiné obvody zpracované…

Usměrňovače – jednofázové, trojfázové, druhy, průběhy napětí, filtrace

1
Usměrňovač je elektrické zařízení, které se používá k přeměně střídavého elektrického proudu na proud stejnosměrný. Protože elektronické obvody ke své činnosti obvykle potřebují stejnosměrný proud a k distribuci elektrické energie se využívá proud střídavý, bývá usměrňovač součástí většiny elektrických přístrojů a zařízení spotřební elektroniky, napájených z elektrické sítě.
  • Usměrňovače se dělí na řízené a neřízené.
  • U neřízených usměrňovačů je výstupní napětí určeno způsobem zapojení usměrňovače.
  • U řízených usměrňovačů je možno výstupní napětí regulovat.
  • Řízené usměrňovače obsahují aktivní součástky (např. tyristory)
Při neřízeném usměrnění se používají diody. Výstupní napětí není proto nastavitelné, ale je určeno amplitudou vstupního napětí a zapojením usměrňovače. Při požadavcích velkých stejnosměrných výkonů jsou používány trojfázové usměrňovače připojované na trojfázové síťové rozvody. Neřízený dvoucestný usměrňovač s děleným vinutím se využívá i dnes kvůli snížení ztrát na výkonových diodách – není třeba použít 4, ale pouze 2 diody.

Tranzistory – rozdělení, základní zapojení, výstupní VA charakteristika, použití

8

Tranzistory jsou zesilovací polovodičové prvky. Je možno je dělit na bipolární a unipolární tranzistory podle toho, zda se na zesilování podílí oba typy nosičů nábojů (vodivostní elektrony a díry), nebo jen jeden typ nosičů. Konstrukce bipolárního (NPN) tranzistoru skládá se ze tří na sobě ležících vrstev polovodičového materiálu podle sledu vrstev se dělí bipolární tranzistory na NPN a PNP oba typy tranzistorů (NPN, PNP) se chovají navzájem komplementárně Konstrukce bipolárního tranzistoru…

17 – Polovodičové spínací součástky, VA charakteristika

0
Polovodičové spínací součástky, VA charakteristika tranzistoru, tranzistor jako spínač
Polovodičové spínací součástky

Tranzistor

Tranzistory jsou zesilovací (aktivní) polovodičové prvky. Je možno je dělit na bipolární a unipolární, podle toho, zda se na zesilování podílí oba typy nosičů nábojů (vodivostní elektrony i díry) nebo jen jeden typ nosičů. Malá změna proudu báze IB způsobí v tranzistoru velkou změnu proudu kolektoru IC (tranzistor má velké proudové zesílení). Po odpojení proudu IB ihned klesne proud IC do závěrné oblasti. U tranzistoru zapojeného jako spínač se používají pouze dva stavy:
  • sepnut – v oblasti saturace (přebuzení)
  • rozepnut – v závěrné oblasti
K buzení tranzistoru jako spínač se používá proud IB=k*IBmin. V praxi se volí k = 2 až 5