Články publikované v “Závěrečky”

Usměrňovače se dělí na řízené a neřízené. U neřízených usměrňovačů je výstupní napětí určeno způsobem zapojení usměrňovače. U řízených usměrňovačů je možno výstupní napětí regulovat. Řízené usměrňovače obsahují aktivní součástky (např. tyristory)     Druhy usměrňovačů – neřízené Neřízené jednopulzní jednocestné usměrnění Využívá chování diody v propustném a závěrném směru. Jednopulzní jednocestné zapojení nechá projít do spotřebiče jen půlvlny jedné polarity a zbylé půlvlny nepropustí. používá se u nejlevnějších zařízení, nebo kde nevadí pulzující napětí…

Při stabilizaci se používá strmý nárůst proudu v závěrném směru → zenerovy diody jsou provozovány v závěrném směru. Stabilizátor funguje v podstatě tak, že když stoupně napětí na diodě nad určitou mez (UZ) klesne její odpor, zvýší se proud diodou (IZ), který zatíží napájecí zdroj (zdroj U1 s vnitřním odporem + sériovým R) a tím pádem klesne jeho napětí na požadované výstupní napětí U2 (=UZ). Při stabilizaci protéká zenerovou diodou proud IZ, který je dán…

Zenerovy diody jsou omezovací diody využívané v oblasti strmého nárůstu proudu v závěrném směru. Předřadný odpor (R_z) omezuje v závěrném směru a zabraňuje tak překročení přípustné teploty závěrné vrstvy (NP – přechodu).

Usměrňovací diody jsou diody, které se používají hlavně k usměrňování střídavých napětí. Po připojení střídavého napětí projde přes diodu pouze kladná složka (půlvlna) na výstup. V praxi se zapojují 4 diody do tzv. můstku, který usměrní střídavý proud na stejnosměrný (zvlněný). Můstek lze použít i u stejnosměrného napětí ke správné polarizaci vstupu (např. ochrana proti přepólování zdroje). Nevýhodou je vyšší úbytek napětí na diodách (cca 0,7 V na diodě). U výkonových…

Polovodičová dioda vede proud v propustném směru a uzavírá proud velkým odporem v nepropustném směru. Na anodu diody se připojuje kladný pól, na katodu se připojuje záporný pól. Katoda na součástce je většinou značena proužkem. Pokud se na katodu přivede příliš velké kladné napětí, dojde k průrazu a dioda začne být vodivá v obou směrech (zničení diody)!

Parametry diod
	Germaniové diody	Křemíkové diody
Prahová hodnota napětí v prop. směru	0,3V	0,7V
Max. provoz. teplota	75°C	150°C
Účinnost	95%	99%
Napětí v závěrném směru	30 … 120V	100 … 2000V

Polovodičové materiály se nazývají polovodičové, protože jejich měrný odpor (měrná vodivost) je mezi odporem (vodivostí) vodičů (kovů) a nevodičů (izolantů). Vodivost polovodičů lze velmi ovlivnit příměsemi (složením polovodiče), nebo jinými vlivy (světlo, teplo). Materiály pro polovodiče Jako polovodičové prvky jsou téměř bezvýhradně používány buď prvky (křemík, germanium) a chemické sloučeniny (galiumarsenid, nebo indiumantimonit) které krystalizují ve stejné soustavě jako diamant. [reklama] Druhy vodivosti Polovodič typu N – převaha negativních nábojů (elektronů) Polovodič typu…