Usměrňovače se dělí na řízené a neřízené. U neřízených usměrňovačů je výstupní napětí určeno způsobem zapojení usměrňovače. U řízených usměrňovačů je možno výstupní napětí regulovat. Řízené usměrňovače obsahují aktivní součástky (např. tyristory) Druhy usměrňovačů – neřízené Neřízené jednopulzní jednocestné usměrnění Využívá chování diody v propustném a závěrném směru. Jednopulzní jednocestné zapojení nechá projít do spotřebiče jen půlvlny jedné polarity a zbylé půlvlny nepropustí. používá se u nejlevnějších zařízení, nebo kde nevadí pulzující napětí…
Články publikované v “Závěrečky”
Při stabilizaci se používá strmý nárůst proudu v závěrném směru → zenerovy diody jsou provozovány v závěrném směru. Stabilizátor funguje v podstatě tak, že když stoupně napětí na diodě nad určitou mez (UZ) klesne její odpor, zvýší se proud diodou (IZ), který zatíží napájecí zdroj (zdroj U1 s vnitřním odporem + sériovým R) a tím pádem klesne jeho napětí na požadované výstupní napětí U2 (=UZ). Při stabilizaci protéká zenerovou diodou proud IZ, který je dán…
Předřadný odpor (Rz) omezuje v závěrném směru a zabraňuje tak překročení přípustné teploty závěrné vrstvy (NP – přechodu).
Usměrňovací diody jsou diody, které se používají hlavně k usměrňování střídavých napětí. Po připojení střídavého napětí projde přes diodu pouze kladná složka (půlvlna) na výstup. V praxi se zapojují 4 diody do tzv. můstku, který usměrní střídavý proud na stejnosměrný (zvlněný). Můstek lze použít i u stejnosměrného napětí ke správné polarizaci vstupu (např. ochrana proti přepólování zdroje). Nevýhodou je vyšší úbytek napětí na diodách (cca 0,7 V na diodě). U výkonových…
|
Parametry diod |
||
|
|
Germaniové diody |
Křemíkové diody |
| Prahová hodnota napětí v prop. směru |
0,3V |
0,7V |
|
Max. provoz. teplota |
75°C |
150°C |
|
Účinnost |
95% |
99% |
|
Napětí v závěrném směru |
30 … 120V |
100 … 2000V |
Polovodičové materiály se nazývají polovodičové, protože jejich měrný odpor (měrná vodivost) je mezi odporem (vodivostí) vodičů (kovů) a nevodičů (izolantů). Vodivost polovodičů lze velmi ovlivnit příměsemi (složením polovodiče), nebo jinými vlivy (světlo, teplo). Materiály pro polovodiče Jako polovodičové prvky jsou téměř bezvýhradně používány buď prvky (křemík, germanium) a chemické sloučeniny (galiumarsenid, nebo indiumantimonit) které krystalizují ve stejné soustavě jako diamant. [reklama] Druhy vodivosti Polovodič typu N – převaha negativních nábojů (elektronů) Polovodič typu…