Budicí vinutí motoru se sériovým buzením je zapojeno v sérii s vinutím kotvy. K rozběhu i k řízení otáček se používá předřazený stavitelný spouštěcí odpor. Veškerý proud kotvy protéká i budicím vinutím a je tedy stejně velký.
Motory se sériovým buzením mají ze všech stejnosměrných motorů největší rozběhový moment. Při rozběhu bez zatížení postupně klesá proud a slábnutí budicího pole podporuje další nárůst otáček.
Motory se sériovým buzením se při běhu naprázdno přetočí.
[reklama]
Motory se sériovým buzením nesmějí být spojovány se zátěží plochými řemeny, protože plochý řemen snadno spadne.
Při nárůstu zatížení motoru se sériovým buzením narůstá společný proud v kotvě i budicím vinutí, klesají otáčky a narůstá točivý moment. Otáčky motoru se sériovým buzením jsou velmi závislé na zatížení. Pokles otáček motoru se sériovým buzením při nárůstu zatížení je zvláště veliký, je-li motor v provozu se spouštěcím odporem. Při nárůstu proudu se pak ještě zmenšuje napětí o úbytek na spouštěcím odporu. Otáčky poklesnou, protože kotva musí vytvářet menší protisměrná napětí.
Motory se sériovým buzením se používají především pro pohon vozidel, počínaje elektrickými nákladními kárami, přes tramvaje a trolejbusy až po elektrické lokomotivy. Je-li stator motoru vyroben z elektroplechů, pracuje motor se sériovým buzením i na střídavý proud.
Spouštění motoru
V okamžiku spouštění je proud omezen pouze malým odporem kotvy a statoru. Motor se musí tedy rozbíhat přes spouštěč, případně pomocí tyristorové regulace.
Regulace otáček
- Napájecím napětím (reostatem, nebo elektronickou regulací)
- Přepínáním odboček budícího vinutí