Tranzistory jsou zesilovací polovodičové prvky. Je možno je dělit na bipolární a unipolární tranzistory podle toho, zda se na zesilování podílí oba typy nosičů nábojů (vodivostní elektrony a díry), nebo jen jeden typ nosičů. Konstrukce bipolárního (NPN) tranzistoru skládá se ze tří na sobě ležících vrstev polovodičového materiálu podle sledu vrstev se dělí bipolární tranzistory na NPN a PNP oba typy tranzistorů (NPN, PNP) se chovají navzájem komplementárně Konstrukce bipolárního tranzistoru…
Stejně jako proudový chránič je i tzv. „noční proud“, nebo nízký tarif obestřen rouškou tajemství. Kdy spíná? Jak spíná? Proč spíná? Co je jím vlastně napájeno? Je „levný proud“ i v jiných zásuvkách? Schémata zapojení vypínačů ke světlům naleznete v článku Skutečné zapojení v elektroinstalaci, … Barvy vodičů, ale i možné poruchy v síti naleznete v článku Druhy sítí a jejich možné poruchy – Síť TN. Schéma jak zapojit zásuvky, nebo prodlužovačky v článku Zapojení zásuvek, prodlužovaček atd. Jaký je princip a jak…
Tento modul vznikl v podstatě ze dne na den kvůli „nutnosti“ zaznamenávat příchody a odchody. Jedná se o velice jednoduchý modul na záznam docházky, něco jako docházkový systém. HW modul pouze zobrazuje datum a čas a čeká na stisknutí tlačítka (v budoucnu přiložení čipové karty) – čas stisknutí tlačítka (přiložení karty) loguje do paměti na Micro SD kartě. Samotný modul se skládá z Arduino Nano (Čínský klon), modulu DS3231, modulu pro micro SD kartu, třech kapacitních „tlačítek“. Původně…
V jedné aplikaci jsem potřeboval připojit 5V inkrementální snímač (enkodér) k PLC, které má vstupy samozřejmě 24V. Protože jsem nepotřeboval nějaké extra rychlé rozhraní (rychlost rotace je mechanicky omezena a je použit snímač pouze s 1024 imp. na otáčku) rozhodl jsem se sestavit vlastní převodník pouze s použitím několika málo optočlenů na univerzálním plošném spoji – ze šuplíkových součástek. Toto je první verze převodníku. Následuje druhá a třetí verze. Ke stavbě doporučuji buď tento převodník, nebo třetí verzi. [reklama]…
Před nedávnem jsem narazil na kámošových stránkách na jednoduchý časový spínač založený na Arduinu. Osobně mám takovéto věci radši, než miliontou „meteostanici“ připojenou na WiFi, termostat, který je chytrý asi jako kus bimetalu apod. Opravdu to někdo potřebuje? Tohle je alespoň k něčemu užitečné, i když se jedná pouze o jednoduchý časovač. V tom přesně je krása desek alá Arduino – lze si v momentě vytvořit něco, co ulehčí práci. I když v tomto konkrétním případě je časování založeno…