První fáze, druhá fáze, třetí hnedka vedle ní, … sled fází, … Která je vlastně teda ta první fáze? A co je to ten sled fází? Je skoro až s podivem, kolik lidí tápe nad pojmem „první fáze“, nebo sled fází. Přitom by se dalo říct, že jde o úplný základ „silnoproudařiny“. Rovnou z kraje říkám, že žádná univerzální první, druhá, ani třetí fáze neexistuje. Barva izolace vodiče na pořadí fází nemá už vůbec žádný vliv.…
V jedné aplikaci jsem potřeboval snímat polohu enkodérem s 5V napájením a výstupem do PLC. Vytvořil jsem tedy jednoduchý TTL > HTL převodník, který byl napájen 24 V a měl zpět 24V výstup pro PLC. Napájení a výstup enkodéru je v logice TTL, tedy vše na pěti voltech. 5V napětí pro logiku i snímač původně zajišťoval obyčejný lineární stabilizátor 7805 osazený chladičem. S jedním enkodérem nebyl problém provozovat stabilizátor při rozumných teplotách. Při rozšíření systému ještě o jeden enkodér a…
Co je to proudový zdroj? Dává proudový zdroj i nějaké napětí? Jak to tedy vlastně je? Tento článek by měl pokud možno co nejsrozumitelnějším způsobem popsat funkci proudového zdroje a jeho použití. Protože proudové zdroje nejsou běžnou výbavou kutilů (nebo o tom možná ani sami nevědí), panují o nich různé dohady a spousta lidí vlastně ani neví o co jde. Přitom proudový zdroj je nenahraditelný při nabíjení některých akumulátorů, nebo při napájení LED. Rozdíl napěťový…
V záplavě cizích PLCček, programovatelných relé, Arduin atd. se skoro zapomíná, že i Česká republika má svého výrobce PLC. Je jím Teco a.s. se svým Tecomatem. V běžném životě se s těmito PLCčky lze setkat v automatizaci budov (Foxtrot), v průmyslové sféře v automatizaci strojů (Foxtrot a TC700), nebo jako OEM řízení strojů jako jsou např. tepelná čerpadla. U starších strojů jsou běžné starší verze těchto PLC. Rozhodně se nejedná o nějaké „polovičaté“ PLCčka, ale o…
Další článek na internetu na téma jak funguje a jak zapojit proudový chránič. Jaký je princip proudového chrániče? Protože je proudový chránič stále pro spoustu lidí zahalen tajemstvím a dalo by se že i říci nepříjemná „krabička“ která furt „vypadává“, přináším článek o jeho principu, zapojení a jednoduchých podmínkách, které je třeba při montáži dodržet. Jde vcelku o jednoduché zařízení, které funguje úplně bez problému, pokud se správně zapojí a…
Do jedné aplikace jsem potřeboval trochu rychlejší procesor, než ATmega. Potřebuji totiž měřit s inkrementálním snímačem s rozlišením 0,005 mm, který svými výstupy spouští přerušení procesoru. To je následně počítáno. Na Ardunino Nano a Micro (procesor ATmega 328, ATmega32U4) načítání sice fungovalo, ale při rychlejším pohybu docházelo k nepřesnému měření – procesor jednoduše na vstupy nezareagoval (snímač má rozlišení 5 μm, tedy 200 impulsů na 1 mm délky). A to nepočítám ještě logiku programu, která by dále zatěžovala procesor.
Rozhodl jsem se tedy zkusit zakoupit z Číny „něco jako Arduino“ ("BluePill), ale s 32bitovým procesorem STM32F103C8T6. Jde v podstatě o další ze spousty vývojových desek, ale tentokrát s procesorem od STM. Za cenu ušmudlanýho dolaru-osmdesát je to lepší volba než klony Arduina Nano za dva doláče.
Detaily desky si můžete přečíst na stránkách výrobce. Ve zkratce se jedná o 32-bitový ARM procesor s maximální frekvencí 72 MHz, 64 kB flash pamětí a napájený 3,3 V.
Detaily desky si můžete přečíst na stránkách výrobce. Ve zkratce se jedná o 32-bitový ARM procesor s maximální frekvencí 72 MHz, 64 kB flash pamětí a napájený 3,3 V.