Další článek na internetu na téma jak funguje a jak zapojit proudový chránič. Jaký je princip proudového chrániče? Protože je proudový chránič stále pro spoustu lidí zahalen tajemstvím a dalo by se že i říci nepříjemná „krabička“ která furt „vypadává“, přináším článek o jeho principu, zapojení a jednoduchých podmínkách, které je třeba při montáži dodržet. Jde vcelku o jednoduché zařízení, které funguje úplně bez problému, pokud se správně zapojí a…

Do jedné aplikace jsem potřeboval trochu rychlejší procesor, než ATmega. Potřebuji totiž měřit s inkrementálním snímačem s rozlišením 0,005 mm, který svými výstupy spouští přerušení procesoru. To je následně počítáno. Na Ardunino Nano a Micro (procesor ATmega 328, ATmega32U4) načítání sice fungovalo, ale při rychlejším pohybu docházelo k nepřesnému měření – procesor jednoduše na vstupy nezareagoval (snímač má rozlišení 5 μm, tedy 200 impulsů na 1 mm délky). A to nepočítám ještě logiku programu, která by dále zatěžovala procesor. Rozhodl jsem se tedy zkusit zakoupit z Číny „něco jako Arduino“ ("BluePill), ale s 32bitovým procesorem STM32F103C8T6. Jde v podstatě o další ze spousty vývojových desek, ale tentokrát s procesorem od STM. Za cenu ušmudlanýho dolaru-osmdesát je to lepší volba než klony Arduina Nano za dva doláče. Detaily desky si můžete přečíst na stránkách výrobce. Ve zkratce se jedná o 32-bitový ARM procesor s maximální frekvencí 72 MHz, 64 kB flash pamětí a napájený 3,3 V.

Integrovaný obvod NE 555 (případně jeho zdvojená verze 556) je jeden z nejznámějších integrovaných obvodů vůbec. Jde o jednoduchý analogový časovač (v případe verze 556 dvojitý časovač), který jde zapojit mnoha způsoby. Ve spoustě aplikací je jeho použití přežitek, protože existují specializovanější obvody. Ale kde je třeba třeba rozblikat ledku, nebo prodloužit signál, lze ho bez problémů použít.

Stává se, že některé vědomosti se časem ztratí… Existuje spousta elektronických součástí, které se dříve často používaly a dnes je už ani starší elektrikář nepozná. Relátka, časové spínače, stykače a spousta dalších součástí se používá, leč po značné modernizaci i dnes. Ale co takové otáčkové relé ALNICO? Před dávnou dobou bylo (částečně) nahrazeno např. tachogenerátorem, resolverem, inkrementálním snímačem, nebo i jednoduchým indukčním snímačem s čítačem (prodávají se speciální relé na…

Tento článek slouží jako přehled (schéma zapojení) zapojení zásuvek, zástrček a prodlužovaček na 230 a 400 V (dříve 220 a 380 V). Většinou jde jen o pár drátů, tak se do svépomocné opravy, nebo výměny pouští i amatéři. To je samozřejmě zakázáno, protože elektrické zařízení je vyhrazené zařízení, na kterém mohou pracovat pouze osoby s kvalifikací. Článek tedy spíše slouží jako přehled, jak by to mělo být správně zapojeno. Rozhodně nedoporučuji svépomocnou opravu, výměnu, nebo dokonce výrobu vlastní…

Pokud používáte Arduino máte k dispozici nepřeberné množství knihoven na konkrétní senzory. Knihovna k displeji, knihovna k termistoru, knihovna k tlačítku, … Přitom se někdy jedná o poměrně jednoduché kusy kódu. Výhoda použití specializovaných a jednoúčelových knihoven je jejich snadné používání – naimportuje se knihovna a pak např. pomocí jednoho řádku kódu čtete požadované parametry z čidla. Problém nastane, pokud máte třeba Arduino Micro, Nano, apod., které má menší paměť. Knihovna musí (měla by být) „blbuvzdorná“, může obsahovat…